Z naší zkušenosti víme, že hlavním důvodem, proč se majitelé firem rozhodnou pro investici do FVE je jejich očekávání snížení provozních nákladů na energie. Je proto třeba správně optimalizovat výkon fotovoltaické elektrárny, zamyslet se nad využitím bateriových systémů a najít vhodný dotační titul. V běžné praxi, by vám s celým procesem návrhu měla pomoci instalační firma, která vám zároveň pomůže i s administrací dotace. Obecně však existují 4 základní faktory, nad kterými je třeba se zamyslet.
Ke správnému určení velikosti FVE je nezbytné provést důkladnou analýzu charakteru spotřeby společnosti. Čím přesnější jsou tato data, tím lepší je návrh projektu fotovoltaické elektrárny. Cílem je, aby vyrobená elektřina byla v co největší míře spotřebována v místě provozu a zároveň se co nejvíce snížilo množství elektřiny nakoupené ze sítě.
Ideální je, pokud má firma k dispozici data o spotřebě v 15 minutovém intervalu. To záleží na typu osazeného měření. Díky tomu lze zjistit, jak velký odběr má firma v době svých provozních hodin i mimo ně. Pokud data nejsou k dispozici, je možné odhadnout průběh spotřeby na základě měsíčních faktur, stylu provozu (například zda firma funguje i o víkendu, nebo od 7:00 do 15:00 pondělí až pátek), nebo na základě hlavních spotřebičů a způsobu vytápění.
U velkých firem je důležité vzít v potaz, zda je připojena k jednomu, nebo více odběrným místům (elektroměrům), tedy pokud je v areálu firmy více elektroměrů bude FVE pokrývat spotřebu pouze toho místa kam bude připojena. Zároveň je možné začít uvažovat o využití přetoků v rámci sdílené energetiky.
TIP: Věděli jste, že s růstem výkonu elektrárny narůstají i administrativní a technické požadavky? Sepsali jsme na toto téma článek, kde se podrobně věnujeme tomu, co všechno vás čeká u různých velikostí firemních FVE.
Druhým faktorem, který určuje velikost elektrárny je velikost střechy, kam se fotovoltaická elektrárna instaluje a také její nosnost. Tedy kolik výkonu je maximálně možné na firmu instalovat. S tím je spojené i rozhodnutí o rozmístění solárních panelů v návaznosti na orientaci střechy (jih, západ, nebo východ). Umístění panelů (sklon a orientace) ovlivňuje výrobní diagram elektrárny. Rozložení panelů se vždy snažíme navrhnout tak, aby se maximalizovalo využití vyrobené elektřiny v místě spotřeby. Firmám s větší spotřebou energie v ranních hodinách se vyplatí instalace solárních panelů směrem na východ. Naopak firmám s vyšší spotřebou odpoledne se vyplatí umístění panelů s jihozápadní orientací.
Dalším faktorem určujícím velikost FVE je kapacita distribuční sítě. Tu určuje distributor tak, aby byl zajištěn stabilní provoz distribuční soustavy a minimalizovalo se riziko jejího přetížení. V některých případech se stává, že z důvodu nedostatečné kapacity sítě distributor omezí množství energie, které je možné maximálně dodávat do sítě v daném odběrném místě. V těchto případech je nutné buď snížit výkon FVE, nebo zajistit omezení přetoků vyrobené elektřiny do distribuční sítě. K tomu by mohlo dojít například o víkendu, kdy je firma mimo provoz.
Jak jsme zmiňovali výše, hlavním cílem je v co největší míře sladit charakter výroby energie se spotřebou objektu. K tomu se čím dál častěji využívá bateriové úložiště. To dokáže na jednu stranu vykrývat nesoulad mezi spotřebou a výrobou během dne, nebo uložit energii na pozdější využití. Například, pokud má firma provoz do 16:00 může se po této době baterie dobít a v noci pokrýt spotřebu osvětlení areálu, nebo může pokrývat ranní spotřebu firmy, než začne FVE vyrábět v plném výkonu. Hlavním negativem je pak cena, jelikož baterie bývá nejdražším komponentem elektrárny. Investor se tak často rozhoduje mezi menší elektrárnou bez baterie, což znamená rychlejší návratnost a nižší investici, nebo větší elektrárnou s baterií tak, aby co nejvíce snížil svůj účet za energie.
Podívejte se na dva modelové příklady firemních elektráren a jejich návratnost.
Návratnost investice do firemních fotovoltaik se v posledních době značně snižuje, a to zejména díky možnosti čerpání dotačních titulů. Časový horizont návratnosti ovlivňuje krom výše podpory i celá řada dalších faktorů, jako je počet instalovaných solárních panelů, přítomnost baterie, nebo skutečnost, nakolik pokryje výroba energie ze solárního systému spotřebu společnosti. Standardně se však bavíme o rozmezí 3 až 7 let.
